řekl mi před lety jeden kamarád a je v tom velká pravda. Říkala jsem si to také v neděli, kdy jsem skoro po 3 týdnech přijela na svoji zahradu a viděla tam trávu po kolena, plevel po kotníky a zarostlo, kam se podíváš. Jsou to takové rozdíly – ještě před dvěma měsíci jsem neměla téměř žádná školení, tedy ani peníze, zato spoustu volného času, i na zahradu. Teď je to úplně obráceně – v červnu mám 15 školících dnů, další akce, jichž se účastním….prostě se nezastavím. A na nic jiného nemám čas.
Ten povzdech „nemám čas“ slyším všude kolem sebe. Nestíhám, je toho hodně, nemám kdy si odpočinout, pořád práce a starosti…..
Proč to tak je? Proč nemůžeme mít obojí – čas i peníze? Jsme příliš nároční? Nebo si to špatně organizujeme? Nebo je fakt povinností víc, než zvládneme? Pro mě je důležité mít v životě rovnováhu obojího a vím, že občas, kdy to tak není, vydržím, protože nápor práce není dlouhý. Ale lidé často žijí hodně a dlouho pod tlakem, až se to někde projeví – únavou, nemocí, vyhořením, demotivací, kolapsem….. a je škoda nechat vše dojít až tak daleko.
Životní rovnováha (work life balance) je stav, který nepřijde sám, ale je třeba si jej pěstovat. A hlavně se to naučit. Pomůžu vám, když budete chtít.
Já jsem jako první zahradní práci ostříhala víno. To miluji.
