Člověk nemusí být křesťan, aby si o velikonočních svátcích uvědomoval sílu nového života. Vždycky je jaro, příroda se po tmavé zimě probouzí a roční rytmus spěje ke zvyšování životní energie.
Není ale života bez smrti, světla bez tmy a naděje bez zoufalství. Velikonoční zvěst je právě o tom, že syn boží umírá, aby ve slávě třetího dne znovu vstal. I my lidé v sobě prožíváme smutky, bezútěšnost, temno a a existenciální úzkosti. Letos byly hodně silné a bolavé. Z mystéria velikonoc však můžeme čerpat zvěst o tom, že temnota netrvá věčně, protože ji nakonec vždy prozáří boží zvěst o vzkříšení.
Proto je velikonoční čas se svými rituály symbolem nového života, když v nás před tím něco starého zemřelo. Kéž rodící se jaro přinese do našich srdcí radost, laskavost, lásku a ztišení vnitřního hluku.
